{"src_lang": "cs", "tgt_lang": "en", "translation": {"cs": "H. Brinkelaer opravuje svůj návrh v tom směru, aby tedy cena jednoho párku mloků byla stanovena na tři sta franků loco přístav. Profesor Petrov běžel, podrážděně frkaje a brumlaje. \"Odpusťte, sir Charles,\" řekl konečně, \"ale nemohl byste mně ukázat nějaké zvíře, které nečte noviny?\" \"Ono to nechtělo svítit,\" vyjekla Judy. \"Že to nechtělo svítit, Frede?\" \"A proč by museli střílet?\" ptala se paní Povondrová. \"Já mám dovolenou,\" naparoval se Dingle. \"Tak jedu domů, podívat se, kolik mně přibylo dětí.\" Kapitán počal nabíhat do fialova. \"Tak jim řekni, když nepůjdou... že jim vyrazím všechny zuby... že jim utrhám uši... že je pověsím... a že jim spálím ten zavšivený kampong, rozumíš?\"", "en": "H. Brinkelaer modifies his suggestion; the price of a pair of newts should be set at three hundred francs. The professor ran from the pavillion snorting and gasping in amazement. “Forgive me, Sir Charles,” he said at last, “but could you not show me an animal that does not read the newspapers?” “The wouldn't go on,” exclaimed Judy. “They wouldn't go on, would they Fred.” “Why would they want to do that, dear?” asked Mrs. Povondra. “I'm on leave,” said Dingle with a swagger. “I'm on me way home to see how many children I've got now.” The captain's colour began to rise to purple. “Tell them, then, that if they don't go... I'll knock all their teeth out... I'll tear their ears off... I'll hang the lot of them...and that I'll burn down their entire flea-ridden village. Understand?”"}, "task_type": "domain_literature", "data_name": "par3"}
{"src_lang": "cs", "tgt_lang": "en", "translation": {"cs": "Captain J. van Toch si utírá modrým kapesníkem čelo a dívá se po předsíni. Sakra, má to ten Gustl zařízeno, vždyť je to jako saloon na těch shipech, co plujou z Rotterdam do Batavia. Hrůzu peněz to muselo stát. A takové to byl pihaté židáček, diví se kapitán.", "en": "Captain J. van Toch wiped his brow with his blue handkerchief and looked round the ante-room. Hell, this Gustl has got things alright; it's like the saloon on one of those ships that sail from Rotterdam to Batavia. It must have cost a fortune. And all that by a freckly little Jew, the captain thought in admiration."}, "task_type": "domain_literature", "data_name": "par3"}
{"src_lang": "cs", "tgt_lang": "en", "translation": {"cs": "\"Jen tak, že je to zajímavé. My bychom od vás rádi slyšeli víc, víte?\" \"Džiny, sáhib,\" šeptal malý Sinhálec, nyní se mu počala chvět i oční víčka a po celém těle mu vyrazily krupičky husí kůže. Odp.: Kipling. \"Ja,\" děl kapitán a zatroubil dojatě do modrého kapesníku. \"Ach ja. To byly krásny časy, chlapče. Tož co je to platny, utíká to. Teď jsme obá stary lidi a oba Captains.\" - - - Dál už to nevím.", "en": "“Well, it's just that it's all very interesting. Wed like to hear some more about it, you see.” “Djinns, Saheb,” whispered the slender Sinhalese; now even his eyelids had begun to shake, and the whole of his skin came out in goosepimples. “And...what did they look like?” A.: Kipling. “Ja,” the captain admitted, and he trumpeted with some emotion into his blue handkerchief. “Oh yes, they were good times, lad. But what does it matter now? Time passes. Now were both old men and both captains.” ...and then, I don't really know."}, "task_type": "domain_literature", "data_name": "par3"}
{"src_lang": "cs", "tgt_lang": "en", "translation": {"cs": "Proces, kterým se člověk pokouší nějak se zorganizovat v lidstvo, je tak starý jako sama civilizace, jako první zákony a první obce, dospělo-li se nakonec po tolika tisíciletích jenom k tomu, že propasti mezi rasami, národy, třídami a světovými názory se prohloubily tak ostře a bezedně, jak to vidíme dnes, pak už nebudeme zavírat oči před tím, že nešťastný dějinný pokus utvořit ze všech lidí jakés takés lidstvo definitivně a tragicky ztroskotal. Koneckonců si to už začínáme uvědomovat, odtud ty pokusy a plány sjednotit lidskou společnost jinak, tím, že se radikálně udělá místo jen pro jeden národ, jednu třídu nebo jednu víru. Ale kdo může říci, jak hluboko jsme už infikováni nevyhojitelnou chorobou diferenciace? Dříve nebo později se každý domněle homogenní celek nevyhnutelně opět rozpadne v nesourodý shluk různých zájmů, stran, stavů a tak dále, které se bud budou potírat, nebo budou opět trpět svým soužitím. Není žádného východiska. Pohybujeme se v bludném kruhu, ale vývoj se nebude věčně točit dokolečka. O to se sama příroda postarala tím, že udělala na světě místo pro Mloky.", "en": "The process by which man tries to organise himself in society is as old as civilisation itself, as old as the first laws and the first communities; after all these millennia, all that he has attained is the deepening of the gulf between races, nations and classes; world opinions have dug themselves deep and firm in the bottomless pit that we see today, and we cannot fail to see that mans unfortunate and historic attempt to make all peoples into one mankind has definitively and tragically collapsed. We are finally beginning to realise it; and that is why there are these plans and efforts to unite human society in a different way, a radical way, the way of making room just for one nation, just for one class or just for one faith. But who can say how deeply we have already been infected with the incurable disease of differentiation? Sooner or later, every supposedly homogenous unit inevitably breaks back down into a disparate jumble of various interests, parties, classes and so on, who will either persecute each other or will suffer together in silence. There is no way out. We are caught in a vicious circle; but history will not continue going round in circles forever. Nature herself has taken care of that by creating a place on Earth for the newts."}, "task_type": "domain_literature", "data_name": "par3"}
{"src_lang": "cs", "tgt_lang": "en", "translation": {"cs": "\"Já myslím, že to byl ohromný úspěch,\" konstatovala slečna Li. \"A ty perly, Abe! Co myslíš, jakou mají cenu?\" \"Celkem nic, tatínku,\" povídá syn. \"Tadyhle jenom čtu, že se ti Mloci už propracovávají až po Drážďany.\" \"Jen aby nepřišla až sem,\" řekl syn Frantík trochu neočekávaně. \"To víte, když má člověk děti -\" Na příští schůzi byla předmětem jednání veliká mezinárodní nabídka Mlokům: aby místo nepřípustného poškozování starých, hustě osídlených pevnin stavěli pro sebe nové břehy a ostrovy, v tom případě se jim zaručí vydatný úvěr, nové pevniny a ostrovy budou potom uznány za jejich samostatné a svrchované státní území. Odp.: Jindřich Osmý. \"Já tě přenesu v náručí,\" navrhl Mr Abe hrdinně.", "en": "“I think I was a great success,” asserted Miss Li. “And those pearls, Abe, what do you think they're worth?” “Nothing much, Dad,” his son answered. “I saw that those newts have got up as far as Dresden, though.” “I just hope they don't come here,” said Frank, rather unexpectedly. “When you've got kids, you know...” The subject of the next meeting was a substantial international offer made to the newts: to cause damage to established and densely populated was unacceptable, but they would be able to build new shores and islands for themselves; in which case they could be assured of substantial loans to cover the costs; the new lands and island would then be recognised as their independent and sovereign territory. DR. A.: Henry VIII. “I'll carry you in my arms,” offered Mister Abe, the hero."}, "task_type": "domain_literature", "data_name": "par3"}